Marihuana
Marihuana je droga, která vzniká usušením květenství samičích rostlin konopí [Palice] s obsahem nad 0,3 % THC.
Nejpodstatnější chemickou složkou, která zajímá pěstitele marihuany nejsou alkaloidy, jako u jiných rostlin, ale kanabinoidy. Konopí je produkuje jako jediná rostlina na světě. Množství a poměrné zastoupení kanabinoidů rozhoduje o tom, jaké bude mít marihuana vlastnosti z hlediska psychotropních účinků. Syntéza kanabinoidů probíhá především v buňkách živičných [pryskyřičných] žláz, jejichž množství na rostlině kolísá podle kultivaru, pohlaví a umístění na rostlině.
Kanabinoidů již byly izolovány desítky, ale hlavnímy biologicky aktivnímy látkamy jsou:
1, THC je hlavní psychoaktivní látkou pryskyřic, přisuzuje se mu 75-100 % psychických účinků. Jeho množství v rostlině kolísá takřka od nuly až po 95 % z obsažených kanabinoidů. Marihuana připravená z velmi kvalitního konopí může mít kolem 12-20 % THC v sušině.
2, delta-8-trans-tetrahydrocannabinol [někdy delta-6-trans-THC], řadí se obecně pod THC, má podobné účinky, ale podstatně menší podíl mezi ostatními kanabinoidy. Obvykle se nerozlišuje od delta-9-tetrahydrocannabinolu.
3, cannabidiol [CBD], vyskytuje se u všech odrůd, opět v rozmezí téměř nula až po 95 % z přítomných kanabinoidů. Jeho aktivní účinky jsou především sedativní a analgetické. CBD je bioprekurzorem THC. To znamená, že v rostlině se CBD transformuje na THC. Zvýšeného obsahu THC na úkor CBD v marihuaně lze dosáhnou správným načasováním sklizně. Tohoto lze uměle dosáhnout v marihuanových produktech řízenou izomerizací CBD na delta-9-THC.
4, kanabinol [CBN], je degradačním produktem THC (THC je vlastně jeho prekurzorem), není tedy přímo produkován rostlinou. V čerstvé marihuaně je jeho obsah nízký, ale sušením, nesprávným skladováním i nesprávnou přípravou produktů se může stát, že většina nebo všechen THC zoxiduje na CBN. Jeho vysoký obsah je tedy v marihuaně nežádoucí.
5, tetrahydrocannabivarin [THCV], propylderivát THC. Tyto propylové kanabinoidy byly izolovány z několika druhů konopí původem z Afriky a střední a jihovýchodní Asie. U těchto odrůd dosahovaly až 50 % z celkových přítomných kanabinoidů. Pro obdobnost z hlediska psychotropních účinků se zahrnuje pod celkové THC stejně jako delta-8-trans-tetrahydrocannabinol.
6, cannabichromen [CBC] je přítomen v marihuaně v nižších koncentracích, nepřesahuje většinou 20 % z celkových kanabinoidů. Nemá přímé psychotropní účinky, ale je synergistou THC, tzn., že zesiluje účinky THC a snad i CBD.
Základem syntézy kanabinoidů je reakce terpenových sloučenin. Známá je reakce, kdy geranylpyrofosfát reaguje s kyselinou olivetovou a vzniklý metaprodukt se štěpí na kyselé formy CBD a CBC. Z CBD pak vzniká THC v kyselé formě. Kyselé formy kanabinoidů však nejsou psychoaktivní. Psychoaktivními se kanabinoidy stávají teprve přechodem na neutrální formu, dekarboxylací, odstraněním funkční karboxylové skupiny -COOH za vzniku oxidu uhličitého. Tato dekarboxylace probíhá až při teplotách od 95 °C. Lze tedy říci, že materiál získaný z konopí musí projít po určitou dobu teplotami nad 95 °C aby vykazoval psychotropní účinky. Některé novější marihuanové produkty, hašišový olej, medový olej, mohou být psychoaktivní i bez uvedení na tuto teplotu, dekarboxylace u nich probíhá chemicky při výrobě.
V konopné pryskyřici se vyskytují i jiné chemické látky. Bylo izolováno více než 30 éterických olejů a dva alkaloidy - cannabisativin a hordenin.
Chemotypy marihuany:
1, typ - vysoké THC x nízké CBN. Obvykle pochází tropických oblastí od 30 rovnoběžky směrem k rovníku. Nejžádanější kultivary co se týče psychotropních účinků.
2, typ - vysoké CBD x střední až vysoké THC. Většinou Maroko, Afghánistán, Pákistán. Kolem 30 rovnoběžky.
3, typ - vysoké CBD x nízké THC. Většinou kultivary pěstované na vlákno a semeno. Používá se na přípravu koncentrátů - haše, oleje připravených izomerací nebo acetylací. Nad 30 rovnoběžkou.
4, typ - střední až vysoké THC i CBD + THCV přes 5 % (propylderiváty kanabinoidů). Původně z Jižní Afriky, Nigérie, Afghánistánu, Nepálu, Indie. Kultivary vhodné pro medicinální použití.
5, typ - psychoaktivní kanabinoidy do 0,3 % v sušině, tzv. legální nebo technické konopí.
Joint je cigareta obsahující sušenou marihuanu s tabákem nebo bez tabáku. Množství marihuany v jointu se pohybuje podle zkušenosti, chuti a počtu kuřáků. Název pochází ze skutečnosti, že cigareta je sdílena několika kuřáky mezi sebou.
Blunt je marihuanový „doutník“, kdy se místo papírku použije list tabáku, zpravidla z vysypaného doutníku. Tento způsob kouření je rozšíření hlavně v USA, odkud se začal v poslední době šířit do Evropy. V současné době je i u nás možné koupit předpřipravené tabákové listy s různými příchutěmi, do kterých je možné ubalit ihned bez obtížného vysypávání doutníku. Blunt se zpravidla balí čistý, jako podpora hoření tady slouží tabákový list.
Bong je přenosná jednoduchá vodní dýmka. Při kouření je marihuana uložena v kotlíku a prochází přes vodní lázeň, takže se kouř ochladí a ve vodě zůstane podstatná část nečistot, takže je kouření méně škodlivé. Některé zdroje avšak uvádí že kouření přes bong je právě více škodlivé než jiné způsoby užívání, jelikož je kouř ochlazován a je ho možné vdechnout více a podráždit tím tedy několikanásobně plíce. Velikost bong se pohybuje od malých kapesních modelů a až po velké metrové obry. Některá bonga jsou navíc u náústku zúžená, takže je do nich možné vložit led, aby se kouř ještě více ochladil.
Skleněnka, regionálně též sklo, je malá skleněná trubička s tzv. kotlem [rozšíření na konci], kam se nacpe marihuana, která se zapálí a vdechuje. Skleněnka bývá většinou dlouhá jako cigareta, ale existuje i ve spoustě provedení a barvách.
Šlukovka je většinou malá dřevěná dýmka se síťkou v kotli. Do kotle se sype čistá marihuana a princip kouření je totožný jako u skleněnky. U malých šlukovek se může stát to, že plamen prošlehne až do krku a nepříjemně popálí rty nebo jazyk.
Bhang se vyrábí z listů marihuany, které se vyvaří v mléce. Účinky se dostavují po delší době [někdy i několik hodin], proto se stává, že se dotyčný přecení a zkonzumuje nadměrné množství, které může vyvolat nepříjemné stavy a pocity.
Účinky v případě kouření se dostavují v řádech sekund či minut. Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování, často se dostavuje přeceňování časových úseků. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách nastupuje takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Po stavu euforie nastává stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci, avšak chroničtí uživatelé jej nemusí vnímat. V některých případech, zvláště u začínajících kuřáků marihuany, se mohou projevit nepříjemné stavy a pocity jako například snížená citlivost končetin, zkreslení vidění a pocit že čas plyne několikanásobně pomaleji [kombinace všech tří dohromady navozuje pocit, že vaše tělo chodí samo od sebe, stále na jednom místě a několik minut]. Při vyšších dávkách se může objevit takzvaná tikavost svalů, pocit, že vás tlačí svaly [což může vést ke špatné náladě] nebo pocit necitlivosti pokožky, popřípadě pocit tepla. V případě, že se marihuana jí, nastupuje účinek později [hodina i více] a efekt trvá déle [dvanáct hodin i více]. U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.
U marihuany byla dokumentována návykovost psychická – znamená to, že si konzument nemůže vybudovat návyk jako např. u cigaret, kdy se při dlouhodobé abstinenci objevují fyziologické příznaky [svalové tiky, nervozita a další]. Psychický návyk se projeví jen tím, že závislý má chuť na jointa, což může být velmi podobné chuti na čokoládu po požití prvního čtverečku čokolády. Tato závislost jde ve většině případů přemoci vůlí. Zatím nebyl nalezen případ předávkování vedoucího ke smrti, pocit že už máte dost vás totiž vede k tomu, že prostě přestanete kouřit [na rozdíl například od alkoholu, kterého je možné pohodlně vypít více, než je zdravé, bez zpětné vazby od mozku, který zatím neví jaké účinky bude vypité množství mít]. Vyšší riziko předávkování hrozí u perorální aplikace, kde celková tělem přijatá dávka účinné látky vyžaduje delší dobu k zapůsobení, působí silněji než stejné množství inhalované a poté co se psychoaktivní účinky požitých konopných produktů dostaví už je nelze žádným jednoduchým způsobem zastavit, a je nutné počkat i několik hodin, než odezní, často ale pomůže spánek [pokud je možné usnout]. Není ale znám případ, kdy by předávkování produkty z konopí požitými v potravě způsobilo smrt nebo mělo trvalé zdravotní následky.
Dle lékařských studií může kouření marihuany způsobit u mladých lidí takové poškození plic, které je typické pro starší lidi a navíc není léčitelné. Jedná se o rozedmu plic (plicní emfyzém). British Lung Foundation uvedla, že tři až čtyři cigarety marihuany denně poškodí plíce stejně jako dvacet tabákových cigaret. Je to proto, že kuřáci jointu vdechují kouř hluboko do plic a poté zadržují dech nejméně na několik vteřin, většinou však ještě déle, aby účinné látky měly dostatek času k navázání na hemoglobin. Tato praktika má však destrukční účinek na řasinkový epitel plic.
Po vykouření jednoho jointu lze prokázat 40–50 % metabolitů THC v buněčných membránách po 4–8 dnech, 10–20 % metabolitů po 30 dnech a 1 % dokonce po 48–138 dnech.